arrowUp

O nás

Jsme divadelní skupina Nehvězdy, fungujeme od podzimu 2023 a scházíme se každý týden ve středu večer v prostorách Dráčku v Nehvizdech. 

 

Celé to začalo jedním dětským snem – touhou po herectví, divadle a prostoru, kde se dá na chvíli vypnout a být někým jiným. Když se tenhle sen nepodařilo naplnit profesně, přišla chuť ho zkusit žít aspoň jinak.

Zkusila jsem jiný divadelní spolek, ale atmosféra, časy ani dojíždění mi nesedly. Odešla jsem spíš smutná než nadšená. A pak přišla obyčejná procházka se psem a kamarádkou, během které padla věta:
„A co kdybychom si to založily samy?“
A bylo jasno – sen se neodkládá, sen se žije.

Začaly jsme v ZUŠce, kde nám dali prostor, důvěru a velkou podporu – za což jsme dodnes moc vděční. Oslovily jsme kamarády, lidi z okolí, později i další zájemce z Nehvizd. A postupně se k nám přidali i lidé z Prahy, kteří za námi dodnes dojíždějí. Protože když tě to baví, kus cesty prostě nevadí.

Postupně se vytvořila parta. Někteří lidé odešli kvůli času nebo životním změnám, jiní přišli – a v roce 2025 se k nám přidali lidé, kteří zapadli tak přirozeně, že máme pocit, jako by tu byli odjakživa. Učili jsme se, přišla změna režiséra, hledali jsme cestu, jak dál … až jsme se osamostatnili a začali si tvořit vlastní zázemí.

Dnes už nejsme jen „dramaťák“. Jsme parta, která si umí všechno zařídit sama – od rekvizit, kostýmů a textů, přes organizaci a rozpisy, až po zábavu, afterparty, víno, tanec a skvělý catering. Každý přináší to svoje a dohromady to prostě funguje.

Jsme lidé z různých světů, profesí a životních příběhů. Kdybychom se nepotkali tady, nejspíš bychom se v běžném životě jen tak nesešli. A právě díky divadlu se dneska potkáváme – u zkoušek, na jevišti, u vína, smíchu i tance.

Pro většinu z nás je dramaťák místem, kam chodíme vypnout hlavu, odpočinout si od každodenních rolí a být spolu. A možná právě v tom je jeho největší kouzlo.

---Terka, zakladatelka

mainpic
Tereza Zachová

Jak ti máme říkat?
Nejradši Terko, Terezko nebo Teri.

Co tě sem vlastně přivedlo?
Dramaťák je pro mě splněný dětský sen. Od malička jsem chtěla být herečka, a když se to profesně nepropojilo, rozhodla jsem se si ten sen splnit jinak – a založit si vlastní dramaťák.

Co tě na hraní baví nejvíc?
To, že si můžu dovolit být někým úplně jiným. Můžu zakřičet, svádět, být křehká i drzá, klidně i zrádná – a hlavně prožít emoce naplno a zkoušet polohy, ke kterým se v běžném životě jen tak nedostanu.

Kým v kroužku většinou býváš?
Jsem typ, co dokáže rozproudit energii – vytáhnout lidi na parket, strhnout je k zábavě a rozproudit každou afterparty. A když je potřeba něco domluvit, zařídit nebo vykomunikovat, většinou se toho ujmu taky.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Uvolnit se do role, přestat řešit dokonalost, vypnout hlavu a prostě v tu chvíli tou rolí být a užít si to.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Mám půlku koně, psa a tři kočky. Vystudovala jsem policejní akademii, 16 let dělala finance a dneska dělám již několik let terapie a konstelace. Takže jsem člověk mnoha tváří a proměn – a to se do divadla vlastně docela hodí.

mainpic
Helena Špačková

Jak ti máme říkat?
Heli. A vzhledem k tomu, že musím mít všechno sepsané, zapsané a v tabulkách, tak klidně i produkční.

Co tě sem vlastně přivedlo?
Touha vyzkoušet všechny roviny své osobnosti, včetně těch skrytých.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Možnost vyzkoušet si všechno, co bych si ve skutečném životě dovolit nemohla.

Kým v kroužku většinou býváš?
Ten autista, co musí všechno vědět předem, mít to poznamenané a ke všemu píše checklisty.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Vypnout.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Umím být děsivě organizovaná. A pak úplně opačná.

mainpic
Tomáš Brukner

Jak ti máme říkat?
Všeobecně je známo, jak jsem skromný, takže Velký Vezíre!

Co tě sem vlastně přivedlo?
Chtěl jsem stavět kulisy.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Rád improvizuji, což ostatní kolegové nelibě nesou :-)

Kým v kroužku většinou býváš?
Jsem ten, co se učí text na poslední chvíli. Jinak jsem technik, kuchař, zajišťuji tisk scénářů a mám na starosti web. A všechno to dotuji ze svých peněz, nemáte zač.

Co ses díky dramaťáku naučil?
Lépe zvládat trému.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Dělá mi velkou radost, když mohu přátelům uvařit něco dobrého a jim to i chutná.

mainpic
Marek Jež

Jak ti máme říkat?
Ježku (má celoživotní přezdívka), Máro, Májo. V hereckých kruzích ovšem vyžaduji jedině „Brade“.

Co tě sem vlastně přivedlo?
V dětství má nejbližší rodina tvrdila, že jsem a budu ochotník. V pozdějším věku však přišla pokora, tréma a stud. To vše chci teď  pomocí herectví odbourat.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Posouvat hranice v sobě samém, mít zodpovědnost za roli i za kolegy na jevišti. A navíc, v běžném životě jsem hlučný a při hraní musím kvůli srozumitelnosti doslova křičet. To je tak osvobozující!

Kým v kroužku většinou býváš?
Kritikem. Ovšem většina osazenstva snad již pochopila, že to myslím profesionálně a jde mi jen o to dostat z nich výkon odpovídající jejich nadání, aby náš společný cíl v podobě nastudované hry byl co nejlepší.

Co ses díky dramaťáku naučil?
Vnímat lidi, kteří jsou stejní blázni jako já, takže jsem si uvědomil, že v tom nejsem sám. Děkuji ostatním, že patříme do společného klubu a je nám tam sakra dobře.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Miluji černou barvu a jsem zatvrzelý depešák.

mainpic
Jaroslav Müller

Jak ti máme říkat?
Jardo. Hlavně ne Jaryne!

Co tě sem vlastně přivedlo?
Navrhla mi to moje kamarádka, no, a tak jsem poslechl. Navíc jsem se chtěl svlíkat před ostatníma a tady mi to nejenže projde, ale dokonce mě v tom ještě povzbuzují!

Co tě na hraní baví nejvíc?
Nebaví mě to, ale potřebovali chlapy a mají tam pokaždé dost jídla, tak to nějak toleruju.

Kým v kroužku většinou býváš?
Tím, co nosí věci, a nedává pozor. A svlíká se na požádání.

Co ses díky dramaťáku naučil?
Pokračovat v hraní, i když na mě někdo křičí a nejradši bych těm lidem rozbil hubu. A taky neodejít z místnosti, i když mě tam všechno sere.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Když Češi vyhráli Nagano v ´98 tak já jsem se ještě nenarodil, ale už jsem byl počat!

mainpic
Renáta Sýkorová

Jak ti máme říkat?
Renča, ale jsem zvyklá i na Renat a Renata

Co tě sem vlastně přivedlo?
Předtím jsem hrála v Divadle Utlačovaných. Byl to zajímavý projekt, ale chtěla jsem zkusit klasické divadlo. A také poznat nové lidi.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Možnost vžít se do postavy, kterou hraji. Být na chvíli někdo úplně jiný, než jsem ve skutečnosti.

Kým v kroužku většinou býváš?
Jsem ta, která má vždy všechno včas precizně připravené. Taky zajišťuji svoz rekvizit ze skladu. A občas někoho štvu svou upřímností.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Trénovat paměť a krotit svou netrpělivost.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Miluji cestování, ale také svůj klid, takže všude jezdím zásadně sama.

mainpic
Jana Dluhošová

Jak ti máme říkat?
Jana, Janí, Janča, Janina - podle okolností

Co tě sem vlastně přivedlo?
Potřeba jakékoli (i sebedivnější) socializace v novém místě bydliště.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Přemýšlet nad postavou, kterou hraji. Jakým tónem by mluvila, jak by se chovala a jak by reagovala, i když se scéna nevyvíjí podle scénáře.

Kým v kroužku většinou býváš?
Takový ten otravný člověk, který neustále hlídá všechny termíny a prudí s organizací. A vaří kafe.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Hádat se a kříčet na ostatní - bylo to ve scénáři. Mluvit nahlas, bezemočně osahávat ostatní a nahrávat videa na youtube.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Učila jsem se japonsky a pak mě to přestalo bavit.

mainpic
Denisa Mikšová

Jak ti máme říkat?
Ráda používám zkrácená oslovení, nejvíc reaguji na Denču a Deny.

Co tě sem vlastně přivedlo?
Oslovil mě příspěvek na facebooku od naší členky. Byla jsem zrovna na rodičovské, a tak jsem to chtěla zkusit a být mezi lidmi.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Líbí se mi, jak se situace vyvíjí, a nejvíc mě těší, když na jevišti vznikne něco nečekaného a směšného.

Kým v kroužku většinou býváš?
V kroužku ráda pozoruji, ale někdy také přihodím nečekaný nápad nebo vtípek. Snažím se držet dobrou náladu a pomoct, když je potřeba.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Že hraní je hlavně o zábavě a společných zážitcích. Baví mě objevovat různé role a chvíle na jevišti, které jsou překvapivé nebo vtipné.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Občas doma improvizuji malé legrační scénky, což lidi pobaví a překvapí. Jako malá jsem hrála s bábinkou Tři oříšky pro Popelku. Tajně doufám, že se ještě někdy dostanu k roli princezny.

mainpic
Michaela Důrová

Jak ti máme říkat?
Míša

Co tě sem vlastně přivedlo?
Kamarádka Denča, která je také členkou. Chtěla jsem se naučit pracovat s trémou před větší skupinou lidí.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Improvizace, hraní různých rolí, projev emocí a to, že můžu být na chvilku někým jiným, než jsem.

Kým v kroužku většinou býváš?
Tou, co přijíždí na poslední chvíli a většinu věcí, které se navrhnou, prostě odkýve.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Lépe vyjadřovat svoje emoce, pracovat s trémou, nebát se být vidět a víc věřit sama sobě.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Můj život je mix komedie, dramatu a lehkého chaosu, většinou nevím, co dělám. Jediné pravidlo, které fakt dodržuju: do čistě povlečené postele si lehnu jen s čerstvě umytými vlasy. Proč? Tak to vážně netuším...

mainpic
Veronika Vozábová

Jak ti máme říkat?
Veru

Co tě sem vlastně přivedlo?
Znovu zažít divadelní prostředí. Několik let jsem v divadle tancovala a chybí mi ten šrum kolem. :) Zároveň mě zajímá, kam až jsem schopná posunout svůj mluvený projev před lidmi, ve kterém se necítím úplně přirozeně. A zásadním motivem bylo také na chvíli uniknout dvěma malým dětem a rodičovskému kolotoči. :D

Co tě na hraní baví nejvíc?
Nejvíc mě baví, když během hraní vzniknou improvizační situace, ve kterých se podaří prohodit neplánovaný vtip. Obzvlášť Tomík je náš expert na sarkastické hlášky. :D Celkově mě ale baví tahle parta lidí. Každý jsme jiný, ale dohromady to nějak funguje a všichni máme podobně ujetý styl humoru, který je v životě tolik potřeba.

Kým v kroužku většinou býváš?
Asi tím, kdo má nejvíc dvojsmyslných a sarkastických narážek, které si nedokáže nechat pro sebe a neustále jimi vyrušuje.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Zatím jsem se naučila přestat se bát být sama sebou a víc se uvolnit, ale pořád je to práce v procesu. Dramaťák mi taky ukázal, že je stále možné se otevřít novým lidem i v pokročilejším věku.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Jsem velký fanda Harryho Pottera a doma mám sbírku rekvizit od bezové hůlky, přes kufr Harryho až po levitující svíčky. Jo a patřím do mrzimorské koleje, Nebelvír se přeceňuje :D

mainpic
Hana Hejlová

Jak ti máme říkat?
Hanko, Hančo, Hani... a nebo třeba Karle

Co tě sem vlastně přivedlo?
Poznat nové lidi, trávit společně čas s dcerou, vyzkoušet si na vlastní kůži to, co chci po dětech na besídkách a taky prevence toho Němce no Alzheimera, protože se scénářem v ruce se zkrátka hrát nedá.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Snaha ztvárnit danou roli po svém a pokud možno co nejpřirozeněji. Ale stejně tak moc ráda pozoruji při nácviku zbytek party a posiluji tak skvěle bránici.

Kým v kroužku většinou býváš?
Tou, která smaží do noci řízky a přidá pomocnou ruku, kde je zrovna třeba.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Že levá a pravá strana na jevišti se řídí pohledem diváků a rychle se převlékat.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Učím se Braillovo písmo, je to skvělý relax a jiná dimenze vnímání.

mainpic
Yveta Jeništa Sotonová

Jak ti máme říkat?
Yveto

Co tě sem vlastně přivedlo?
Chtěla jsem poznat stejné nadšence, jako jsem já.

Co tě na hraní baví nejvíc?
To, že můžu být kýmkoliv. A když na někoho zvýším hlas, tak se neurazí.

Kým v kroužku většinou býváš?
Šedou myškou na konci. Zásobitelkou domácích zákusků, po kterých se vždy zapráší.

Co ses díky dramaťáku naučila?
Že některé věci musím zvládnout pravou rukou, i když jsem levák, protože prostě záleží jen na tom, jak dobře to uvidí divák. Smůla, no.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Jdu do všeho po hlavě a neřeším, co bude.

mainpic
Ondřej Brom

Jak ti máme říkat?
Jmenuji se Ondra, ale léta jsem měl přezdívku OB (oubí), protože jsme byli v práce dva Ondrové.

Co tě sem vlastně přivedlo?
Oslovila mne kamarádka Hanka. Přišlo mi zajímavé moct se spolupodílet na představení, ať už jako kulišák, tak i jako herec nějaké role. Bohužel jsem se k tomu nedostal dříve, protože jsem byl enormně pracovně vytížený.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Zatím jsem neměl příležitost, protože jsem se k souboru připojil poměrně nedávno. Doufám, že mne bude bavit vžít se do nějaké osoby, která bude jiná, než ve skutečnosti jsem. Uvidíme.

Kým v kroužku většinou býváš?
Dělám kulisáka, respektive, kulišáka. Mám na starosti všechny rekvizity, aby v tom byl aspoň trochu systém a pořádek. Díky mně všechno perfektně šlape. Občas i nějakou rekvizitu vyrobím, snažím se o co největší realističnost. A taky ty rekvizity převážím z místa na místo. No někdo to dělat musí.

Co ses díky dramaťáku naučil?
Zejména zvládat chaos v zákulisí. A vyrábět realistické náhrobky. Ostatní to velice oceňují.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Jsem blázen do vzduchem chlazených VW. A vlastním Transporter T2 v hráškově zelené barvě.

mainpic
Lukáš Bauer

Jak ti máme říkat?
Luky

Co tě sem vlastně přivedlo?
Soused Tomík někoho potřeboval sehnat a kamarádi se domluvili, že to budu zrovna já.

Co tě na hraní baví nejvíc?
Na to teprve musím přijít. Každopádně jídlo, pití a příjemná atmosféra zatím vede.

Kým v kroužku většinou býváš?
Zatím hlavně nosičem. Ale už zkouším malé role o jedné větě.

Co ses díky dramaťáku naučil?
Přijít mezi zajetou bandu 14 lidí a být centrem pozornosti a mnohých dotazů.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Kdysi jsem měl vlasy. A nedokážu si oblíznout loket.

mainpic
Magdaléna Jadrná

Jak ti máme říkat?
Majdo, Májo, Máďo - skoro cokoli, hlavně ne Magdo

Co tě sem vlastně přivedlo?
Mamka, chuť sdílet hudbu s ostatními a hlavně potřeba zbavit se strachu z vystupování.

Něco malého o tobě, co lidi pobaví nebo překvapí?
Sepisuji si všechna moudra, co mi kdy moji rodiče řekli.